Almost - pro Lan

3. února 2011 v 15:00 | Eliott Heather Keynes-Moon |  TRANSLATE - ONESHOTS
narnieherci
~ Název: Almost - Téměř
~ Původní autor: Surgical rush
~ Téma: herci z Narnie
~ Forma: ich (vypráví William)
~ Žánr: romantika, smutné
~ Pairing: William Moseley/Ben Barnes
~ Warning: konec je spíš BITTER než HAPPY

Ahoj, Lani, tohle je přeloženo speciálně pro tebe, protože povídka se mi hrozně líbila a ty sis něco takového přála, ne? :D Tak ať se líbí, protože mě opravdu dojímá...


Almost


Jako písek v hodinách čas proklouzává mezi mými prsty. A já se to ani nesnažím zastavit.
Mé prsty se nesvírají, mé pěsti se nezatínají.
A já tu jen sedím, rozevřené dlaně otočené k nebesům.
Jen tu sedím a čas protéká mými prsty.
Ty mluvíš a pak křičíš. Přecházíš přede mnou, přecházíš za mnou. Mumláš a mumláš, nadáváš, křičíš a křičíš.
A já tu prostě sedím.
'Co je se mnou špatně?' Chceš vědět.
'Poslouchám tě, kurva, vůbec?' Chceš vědět.
A pak prostě vyrazíš ze dveří.
Mám jednu minutu, pak už sejdeš ze schodů a vyjdeš ven.
Minutu na to, abych vyrazil za tebou. Spíš míň.
Prostě tu sedím.
A sekundy plynou.
A minuta je pryč.
A čas protéká mými prsty.
***
Teď stojím.
Stojím u okna, hledám tě, nacházím tě, sleduji tě.
Překračujíc ulici, následují tě - hladoví reportéři se špinavýma rukama a ještě špinavějšími otázkami.
Foťáky blýskají, když jdeš ke svému autu a ani na chvíli se neotočíš k mému bytu.
Nejsi dost rychlý, ne dost rychlý.
A pak tě chytí.
Mohl bys je odstrčit, kdybys chtěl. Jsou jenom dva. Jeden před tebou, druhý po tvém boku. Stále bys mohl nastoupit do auta.
Ale ty to ani nezkusíš.
Jejich rty se hýbají a prsty mačkají spouště foťáků.
Zamračíš se a já vidím, jak se mračíš. Ptají se na mě - ptají se na nás.
Potřeseš hlavou a riskuješ úsměv. 'Ne,' říkáš jim určitě, 'nechodíme spolu. Jsme jen dobří přátelé, to je vše. Jen dobří přátelé.'
Neslyším tě, ale jistě zníš přesvědčivě.
Kousajíc si ret, zvedáš obočí a křížíš paže přes hrudník. Pravděpodobně ti říkají, že jejich 'zdroje' prohlašují, že jsme si velmi blízcí. Že náš vztah je intimní.
Svěšujíc ruce si znovu povzdychneš, hruď se zvedá a klesá.
A pak se zasměješ s úsměvem krásných bílých zubů a hřejivých rtů.
Slunce se odrazí v tvých vlasech a fotoaparáty se znovu zablesknou.
Kývneš, tvé rty se znovu pohnou. A pak odejdeš.
Volají za tebou i se svými foťáky.
Pak jsi pryč, odjíždíš pryč ve svém drahém černém autě.
***
Odstupujíc od okna, beru si svůj mobil z konferenčního stolku a vkládám ho do kapsy.
Čekám, až zavoláš.
***
O hodinu později si uvědomím, že nezavoláš.
Po pěti hodinách si uvědomím, že jsi opravdu nešťastný, hluboce nešťastný.
O dva dny později mi dojde, že něco je špatně.
A tak zadám tvoje číslo.
Zazvoní to desetkrát.
Položím.
Vytočím tvé číslo.
Zazvoní dvanáctkrát.
Položím.
Znovu vytočím.
Zazvoní to patnáctkrát, než se dostanu do hlasové schránky.
Položím.
***
V deset v noci si čtu a piju červené víno.
Můj mobil leží tiše na stolku.
Mobil zazvoní.
Svítí, vibruje a zvoní a zvoní.
Podívám se na něj.
Zvednu sklenici ke rtům a vypiju ji do dna.
Zavřu knihu a přijmu hovor.
Vyslovíš mé jméno, zníš vyčerpaně.
"Volal jsem ti," řeknu, "proč jsi to nezvedl?" ptám se.
'Měl jsem práci,' odpovíš.
"Přijď," požádám tě, "přijď a zůstaň přes noc."
'Proč?' zeptáš se.
To slůvko studí.
To slůvko bolí.
"Protože chci, abys přišel," hlesnu.
Neodpovíš.
"Přijď," řeknu.
A zavěsím.
***
Vypadáš dobře, když otevřu dveře.
Kožená bunda, černé kalhoty a slabé bílé triko nejsou moc těsné, sedí přesně tak, jak by měly.
Vypadáš dobře.
Vypadáš unaveně.
***
Chci tě vzít do postele, ale řekneš ne.
Jsem si jistý, že řekneš ne.
Tak sedíme a povídáme si.
Máme v sobě půl druhé lahve vína a dvě plechovky piva, každý, sedíme na gauči a mé rty jsou na tvém krku.
Chci tě vzít do postele.
Stále si chceš povídat.
"Wille," řekneš, "Wille, poslouchej."
Sednu si na postel a koukám ti do očí.
"Proč chceš, abych zůstal tajemstvím?" ptáš se.
Odvrátí oči.
"Měl bych odejít," řekneš.
"Ne," hlesnu, "nemůžeš řídit."
Vzdycháš a řekneš:
"Wille, nestydím se za to, že tě miluju. Skrývat to všechno, držet to za zavřenými dveřmi - to není správné. Není to zdravé. Není to vztah."
Nadzdvihnu se na svém místě.
"Není to ničí věc, Bene. Nikoho nemusí zajímat, co my dva děláme."
Nepřesvědčím tě.
Vstaneš a odejdeš do kuchyně.
Vypiješ dvě velké sklenice vody. A pak si uděláš kafe.
"Co děláš?" zeptám se.
"Nezůstanu tu," řekneš, "až budu mít čistou hlavu, odjedu."
Chci tě prosit, ale samozřejmě to neudělám.
Posadím se s tebou, zatímco budeš pít kávu, a pak budu sledovat, jak odcházíš.

wb
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lan Lan | Web | 3. února 2011 v 18:56 | Reagovat

Tak smutné, tak kruté ;( ... děkuji Ti, bylo to překrásné :)

2 Tifa Tifa | E-mail | Web | 3. února 2011 v 20:16 | Reagovat

Kyáá to nylo překrásně...hmmm smutné :-(( Panebože jak já ty dva miluju :D

3 (c) Ayor (c) Ayor | Web | 8. února 2011 v 18:35 | Reagovat

Ano, máš pravdu. Snažím se vypadat chytře.

4 © Ayor © Ayor | Web | 8. února 2011 v 18:38 | Reagovat

[3]: a jsem na to pyšná!

5 © Ayor © Ayor | Web | 8. února 2011 v 19:37 | Reagovat

Jo, podle jednoho slova vážně můžeš soudit jestli chytrá jsem nebo ne viď?
A neboj, polichocena být nemusíš.

6 © Ayor © Ayor | Web | 8. února 2011 v 19:53 | Reagovat

A znáš mě? Ne. Víš kolik mi je? Ne. Jo asi budu jedna z namyšlených dilineQ...
Nechtěla jsem tě urazit.

7 (c) Ayor (c) Ayor | Web | 9. února 2011 v 16:32 | Reagovat

No, máš pravdu, žes to nepodala moc mile ;).
A jsem si plně vědoma toho, že ti dělám reklamu.

8 ella ella | 10. února 2011 v 20:00 | Reagovat

diky za adresu a se tesim nasuper ctenicko :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama