I am yours, sir

26. února 2011 v 0:00 | Eliott CrackerJack Keynes-Moon |  ONESHOTS - RPS
avatarJonascest
~ Téma: Jonas Brothers
~ Forma: er
~ Žánr: ne zrovna romantika, yaoi
~ Pairing: Nick Jonas/Joe Jonas
~ Warning: incest, yaoi, OOC, obrácení rolí
Každý pohár trpělivosi jednou přeteče...
AutP: je to skoro PWP, děje tam moc nehledejte, ale snad jsem tam dala aspoň nějaký...

I am yours, sir

"Jděte už do háje!" vykřikl Nick a zahodil několik ramínek s oblečením, co si měli zkusit na zítřejší interwiev, načež se vyřítil z místnosti, kterou zabrali jako šatnu.
"Nicku?" zavolal za ním Joe, ale mladší bratr byl už pryč. Černovlasý odložil několik košil a vyběhl za ním. Kevin se za nimi díval. Věděl, že v takové náladě bude Nick poslouchat a mluvit jenom s Joem. Jako obvykle.
Ti dva si spolu vždycky byli blíž než s kýmkoliv jiným. Spávali spolu v posteli, někdy i doplňovali věty toho druhého. Proto věřil, že právě Joe se s Nickovým problémem dokáže vypořádat, ať už je to cokoliv.

"Nicky?" otevřel Joe váhavě dveře a vešel. Nick, sedící na posteli s kytarou v ruce, se k němu otočil.
"Zase ty?" zasyčel vztekle. Joe zmateně o krok ustoupil.
"Co se děje?" zeptal se jemně a přistoupil znovu k posteli.
"TY se děješ!" vykřikl Nick a vyskočil na nohy. Postavil se čelem k Joeovi, prst mu zabodl do hrudníku. "TY se děješ. Vždycky, když po něčem toužím, jsi tam TY!" vykřikl.
"Cože?" zeptal se černovlasý zmateně. Slova jeho brášky ho ranila.
"Vždycky, když po něčem toužím, ty je zaujmeš!"
"To není pravda," bránil se Joe tiše. Nick přimhouřil oči.
"Ale je. Chtěl jsem zpívat, ale bez tebe ne. Chtěl jsem hrát ve filmu, ale oni obsadili tebe jako Shanea Graye. Říkal jsem si fajn, natočíme J.O.N.A.S, ale oni mě šoupli k bicím a tebe jako zpěváka. Když nás fotí, stojíš vepředu nebo uprostřed. Když máme interwiev, odpovídáš ty. Oblíkají nás tak, abys ty vyniknul, copak to nevnímáš? Nebo si to dokonce nějak užíváš? Skládám všechny texty a většinu toho i zpívám, ale frontman jsi ty! Šlapeš mi po snu!" zaječel a praštil Joea pěstí do ramene. "Teď si jdu říct o jiný pokoj. Abych byl jednou já ten, čí ten pokoj je!" zasyčel a zmizel z pokoje.
Joe se ztěžka posadil na postel, hlavu složil do dlaní. Po chvilce mu došlo, že Nick má pravdu. Že jeho cpou dopředu, že jeho se ptají, že Nick vlastně taky usiloval o tu roli, že on sám je tak příšerný sobec, když si toho nevšiml!

A Nick s ním nemluvil. Zdálo se, že naplnil pomyslný pohár trpělivosti. Joe se pokusil omluvit snad tisíckrát, ale Nick ho nikdy nepustil ke slovu. Vždycky ho vyhodil. Raději rozhazoval nitě, aby mohl založit vlastní skupinu. Psal si vlastní texty a celkově s nimi skoro nemluvil.
Jen na koncertech a rozhovorech se usmíval, jako by nikdy nebyl spokojenější.
Josephovi se stýskalo. Tak moc! Postrádal jeho přítomnost ve svém pokoji. Postrádal, že si nemá s kým povídat. Postrádal ho ve své posteli.
Uvědomil si, že ten kluk, co se usmíval jen na něho, vyrostl. Uvědomil si, že toho dospělého sedmnáctiletého chlapce miluje.

Vstal a vyšel na chodbu. Vydal se k Nickovu pokoji. Musel ho donutit, aby s ním mluvil. Musel se mu omluvit.
Zaťukal a vešel. Nick ležel v posteli a s nezájmem sledoval televizi. Vzhlédl a zamračil se.
"Jdi pryč, Joe," zavrčel nebezpečně, odfrkl si a zadíval se zpátky na televizi. Joe zavrtěl hlavou a odhodlaně předstoupil před televizi.
Nick vyskočil z postele a přešel až k němu.
"Neřekl jsem ti jasně už minule, že…" začal.
"Že mě nenávidíš?" Nick se zarazil s pootevřenými rty, zavrtěl hlavou. "Že ti vadí, že mě všichni berou za frontmana? Omlouvám se. Je mi to líto, že jsem byl tak sobecký a nevšiml si toho. Nemusíš zakládat novou skupinu, řekni slovo a já odejdu. Řekni a já ti zmizím ze života, už nikdy tě nebudu otravovat. Co mám dělat, abys mi odpustil?" Nick na svého bratra nevěřícně zíral se zornicemi doširoka roztaženými. Byly to slzy, co viděl v Joeových očích?
"Není-není pravda, že tě nenávidím," zachraptěl. Joe klesl na kolena, posadil se na paty.
"Co mám udělat, abys mi odpustil? Dělej si se mnou, co uznáš za vhodné. Udělej cokoliv, jen mi dovol spát dnes ve stejném pokoji," zaprosil nešťastně.
"Cokoliv?" dostal ze sebe Nick přiškrceně. Joe pokýval hlavou.
"Cokoliv." Než se nadál, kudrnatý ho vytáhl na nohy a přirazil ke zdi. Joe vyhekl, ale vzápětí už byly jeho rty okupovány těmi Nickovými. Zalapal po dechu, oči doširoka rozevřené.
Nick sevřel jeho čelist a Joe pomalu zavřel oči, začal odpovídat. Vždyť po tom toužil!
Chtěl Nicka obejmout, ten však jeho ruce přitiskl nad jeho hlavu a dál si podmaňoval jeho rty. Pronikl do jeho úst a i tam dával najevo svou dominanci.
Joeova kolena se podlomila, jak jím slast procházela od kořínků vlasů až ke špičkám prstů. Roztřásl se.
"Nicku," vydechl Joe, když se jeho mladší bratr odtáhl. Nick se na něho podíval, jeho pohled zjemnil.
"Nebudeš toho litovat?" Černovlasý divoce zavrtěl hlavou. "Jsi si jistý?" Pokývnutí. "V tom případě…do postele!" přikázal pevně a Joe se málem přerazil, jak se snažil Nickův rozkaz splnit co nejrychleji. Aby mu Nick odpustil.
Nick přešel k posteli.
"Svléknout!" přikázal. Joe se na Nicka podíval. Jeho malý bratr se nad ním tyčil s pažemi přes hruď a shlížel na něho přísným pohledem. Joe ucítil mravenčení ve slabinách. Líbilo se mu poslouchat Nickovy rozkazy. Bylo to tak pohodlné, když nemusel rozhodovat. A pokud to jeho bratrovi pomůže překonat to ponížení z toho, že mu on sám zničil sny, jen do toho.
Přetáhl si přes hlavu triko a hodil ho do kouta pokoje. Rozepnul knoflík svých - jako obvykle - těsných džínů a stáhl je, trenýrky následovaly hned za nimi.
Joe zůstal sedět na posteli a vzhlížel k Nickovi.
"Co dál?" zeptal se.
"Nedovolil jsem ti promluvit!" štěkl Nick. Joe polekaně sklopil hlavu. "Omluv se a pak svlékni mě."
"Omlouvám se," vydechl Joe. Pak, když uslyšel jemné zavrčení, omluvu zopakoval: "Omlouvám se…pane." Viděl Nicka kývnout, pochopil, že to bylo správné, tak po čtyřech přešel k Nickovi, vsunul ruce pod lem bratrova trika a pomalu je vyhrnul nahoru a přetáhl přes Nickovu hlavu. Dlaněmi pohladil Nickova ramena a poséval je drobnými polibky. Jemně Nicka laskal, zatímco sjel rukama na jeho boky, přejel ke knoflíku, který rozepnul stejně jako zip a stáhl Nickovy kalhoty i boxerky až ke kolenům. Nick z kalhot vystoupil a posadil se na posteli.
Natáhl ruku a položil svou dlaň na Joeovu tvář. Ten se do dotyku opřel.
Tak moc svého bratra miloval, tolik ho zbožňoval už od malička, chtěl, aby byl Nicky šťastný, jedno, jak toho docílí. Vzal Nickovu ruku do svých a zlíbal tu dlaň, která ho v tu chvíli mohla laskat i mu ublížit.
Nick zaklonil hlavu a slastně pootevřel rty.
"Dost," pronesl zadýchaně, ale razantně. Joe ho pustil a sklonil hlavu. Nevěděl, co přijde, to ho možná vzrušovalo ještě víc. Nick se přesunul na polštáře, kde se usadil a opřel se o čelo postele. Chvilku mlčky sledoval klečícího Joea, který se ani nepohnul. Jeho rty se lehce usmály.
Už dlouho toužil mít svého staršího bratra tam, kde byl. Chtěl si ho podmanit. Ukázat mu, kdo je tu ten hlavní. A chtěl vidět jeho výraz, až… Zavrtěl hlavou a přestal se opájet myšlenkami. Joe tu před ním klečel, nepotřeboval si tedy nic představovat.
"Pojď ke mně," přikázal tiše. Joe se k němu co nejrychleji, avšak stále skloněný, přesunul a zůstal sedět na patách po hnědovláskově boku. Ten uchopil jeho tvář do dlaní, lehce si Joeův obličej natočil, aby si ho pořádně prohlédl.
"Myslíš, že jsi o tolik hezčí než já?" zeptal se. Joe zavřel oči, aby neviděl žár v Nickových duhovkách.
"Ne, pane," vydechl.
"Myslíš, že jsi o tolik lepší než já? Chtěl jsi ty vůbec někdy být zpěvákem?"
"Ne, pane," zašeptal. Pravda, Joe se už od malička chtěl stát komikem.
Nick zprudka vydechl zadržovaný dech. Nechtěl si svůj vztek vybíjet na Joeovi. Nebo ne moc. Joe za to nemohl, respektive, nemohl za to sám. To ještě všichni okolo.
"Polib mě!" sykl. Joe rozkaz ochotně splnil. Přitiskl své rty na ty Nickovy a zasténal, když ucítil bratrovu ruku ve svých vlasech, jak mu je pevně svírá. Tiskl se na ty hedvábné polštářky a jemně je olizoval. Jakmile Nick zapojil svůj jazyk, ochotně ustoupil a nechal Nicka, aby jeho ústa tvrdě prozkoumával. Samovolně Nicka objal a zapojil se do polibku víc. Užíval si ten slastný pocit Nickova jazyka ve své puse a Nickových prstů, které ho tahaly za vlasy. Zbožňoval to.
Neuvědomil si, že Nick polibek ukončil, dokud neucítil ostré cuknutí Nickovy ruky za své vlasy, které ho od bratra odtrhlo. Potlačil bolestivé vyjeknutí, byl si jistý, že mu Nick musel pěkných pár vlasů vytrhnout. Ale mohl si za to sám.
"Omlouvám se, pane," hlesl okamžitě a sklonil hlavu. Nick mu vrazil pohlavek. Dost jemný, aby to moc extra nebolelo, ale dost silný, aby to zaštípalo.
"Tak moc se ti líbilo, jak tě líbám?" zeptal se, přičemž Josepha se zjevným zájmem sledoval.
"Ano, pane. Omlouvám se, pane," kývl Joe prudce hlavou, až mu vlasy jemně zavířily vzduchem.
"Odpuštěno," zachraptěl Nick. Přitáhl si Joea k sobě a jemně ho pohladil po vlasech. Ten se plaše usmál a spokojeně si povzdychl. Nick svou ruku však vzápětí odtáhl a Joe otevřel oči. Čekal jakýkoliv další rozkaz.
"Potěš mě!" Joe se zarazil.
"Pane?" hlesl nervózně.
"Neřekl jsem to dost jasně?!" Nickův hlas zazněl v tiché místnosti jako prásknutí bičem.
"Ne, pane," odpověděl Joe chvatně a celý se schoulil. "Totiž, ano, řekl, pane," opravil se.
"Tak na co čekáš?!" Joe stále nedokázal pochopit, jak Nickův hlas může být tak tvrdý a hrubý a zároveň tak sametově hebký. Odložil tyto myšlenky k ostatním, které se týkaly toho, jak je jeho bráška dokonalý a sklonil svou hlavu k Nickovu krku. Jemně ho laskal, líbal, olizoval, škrábal zuby.
Nick trhaně vydechl.
"Žádné značky!" zavrčel, když se Joe na jednom místě zdržel déle.
"Ano, pane," uslyšel tichou odpověď a Joe se přesunul na jeho hrudník.
Jemně olizoval Nickovy bradavky a sám málem tiše zasténal. Nick voněl tak dobře! Chutnal tak dobře. Myslel, že se z té vůně zblázní. Ocitl se v oparu vůně mandlí a kouře. Sevřel bradavky mezi zuby a lehce zatahal. Cítil, jak se Nick napjal, pravděpodobně mu nechtěl dopřát potěšení slyšet ho sténat. S posledním stisknutím bradavku opustil a vydal se k té druhé, kterou stejně pečlivě laskal a sál. Cítil Nicka, jak se lehce třese, ale nevšímal si toho a pokračoval níž. Své ruce samovolně položil na Nickovy boky a jemně jimi kroužil, zatímco jemně hryzal jemnou kůži kolem pupíku. Jednou dlaní sjel až k podbřišku, prsty prohrábl černé pubické chloupky a prsty objal štíhlý orgán, který byl již plně probuzen k životu.
Nick vzdychl. Joe si dodal odvahy a políbil hebkou vlhkou špičku Nickova penisu, než si hlavičku vsunul do úst.
Nechutnalo to špatně. Dokonce to chutnalo dobře. Možná proto, že to byl Nick, ale kdo by nad tím uvažoval, že? Zasunul si Nicka více do úst a vytvaroval své rty do O. Začal hlavou rytmicky klesat a zase ji zvedal.
To už Nicka přimělo zasténat. Ten táhlý zvuk zněl jako černovláskovi rajská hudba. Jazykem přejel po spodku Nickyho juniora a lehce stáhl rty, aby z Nicka vymámil další reakci. Dočkal se několika dalších stenů, než ho Nick za vlasy odtáhl ze svého klína.
Joe lapal po dechu, když se díval na Nicka, ne však do očí. Olizoval si své rty, vlhké a možná trochu bolavé. Ovšem už v tu chvíli postrádal kontakt svých rtů s heboučkou pokožkou Nickovy chlouby. Na jazyku a rtech stále cítil chuť preejakulátu a snažil se všechnu tu chuť ze svých rtů slíznout a vychutnat do poslední kapičky.
"Tak moc se ti líbilo mít mě v puse? Sát mě? Co?" zachrčel Nick trochu přerývavě.
"Ano, pane," odsouhlasil to Joe ochotně.
"Jsi děvka," zkonstatoval hnědovlasý. Nepotřebovalo to odpověď, ale Joe to přesto udělal.
"Ano, pane," kývl stejně ochotně jako předtím. Nick se uchechtl.
"Moje děvka," zakončil.
"Ano, pane," kývl Joe snad ještě ochotněji než předtím, což z Nicka vymámilo další uchechtnutí. Pak si svého bratra přitáhl k sobě a přisál se na opálenou pokožku na krku, aby mu mohl vytvořit několik cucfleků. Joea to trochu bolelo, ale dostal ze sebe pouze zasténání.
"Jenom moje," zavrčel Nick žárlivě. "Slib mi, že se na tu hnědovlasou kozu už ani nepodíváš!" Když se nedočkal odezvy, kousnul Joea do krku. Joe něco kníkl.
"Slibuju, pane," pronesl vážně vzápětí. Odměnou za to mu byl jemný polibek na krk a pohlazení po jeho vlastním nedočkavě se tyčícím penisu. Zasténal a položil si čelo na Nickovo rameno.
Nick ho od sebe jemně odstrčil a povalil ho do peřin. Tyčil se nad ním a se zájmem si ho prohlížel. Joe se pod jeho upřeným pohledem zachvěl.
Jak to jeho bráška dělá, že ho má pod palcem? Byl by schopen udělat cokoliv, aby brášku potěšil. Cokoliv.
Nick se zašklebil jako by mu snad dokázal číst myšlenky. Sklonil se k Joeovu uchu.
"Kdo je tvůj pán?" zašeptal, horký dech pohladil černovláskovo ucho. Černovlásek se zachvěl, když Nick ucho navíc i lehce uvízl.
"Vy, pane," zasténal Joe tiše. Hnědovlasý ho do ucha tvrdě kousl.
"Nahlas!" zasyčel a znovu ucho skousl.
"Vy, pane," zasténal Joe znovu, avšak hlasitěji. Nick ho políbil na čelist.
"Kdybych ti teď nařídil, abys odešel, co bys udělal?" zeptal se samolibě. Ledová ruka sevřela Joeovy vnitřnosti. Nemínil snad Nick…nechtěl ho teď vyhodit, že ne?
"P-poslechl bych, pane," zakňučel žalostně. Samozřejmě, že by poslechl. Ale velmi, velmi nerad. Nick znovu přinutil Joea zasténat, když lehce přejel po Joeově penisu.
"A kdybych ti zakázal, aby ses sám sebe dotknul?" ptal se krutě dál. Joe se roztřásl.
"P-oslechl b-bych, pa-pane," zakňoural žalostněji. Nickova slova ho děsila. Nechtěl ho snad Nick doopravdy vyhodit? Nick se ušklíbl. Sevřel ruku kolem černovláskovy chlouby.
"Vážně?" Joe zasténal.
"Ano, pane. Pane, prosím, neposílejte mě pryč," zažadonil. Nickův výraz ztvrdl. On sám stáhl ruku z Joeova těla a narovnal se. Joe se schoulil, čekal, čím ho Nick potrestá za to, že promluvil a ještě mu nepřímo odporoval.
Pocítil dotek na své hýždi. Kupodivu ho Nick neuhodil. Jen ho lehce pohladil konečky prstů.
"Zasloužil by sis být poslán k sobě do pokoje?" zeptal se klidně.
"Ano, pane," hlesl Joe, cítil se u toho tak uboze. Tak uboze. Za to, jak Nickovi ničil sny, by si to zasloužil víc než cokoliv jiného.
"A přesto prosíš, abych tě pryč neposílal," konstatoval Nicholas suše.
"Ano, pane," přiznal černovlásek tichoučce. Odvážil se natočit hlavu Nickovým směrem. Jeho mladší bratr seděl s koleny na stranu a rukou těsně nad kůží jeho boku.
"Dojímáš mne, Joe," pronesl s úsměškem. Joe sklonil hlavu. "A co bys udělal, kdybych řekl, že tě teď a tady pomiluju?" zašeptal. Černovlasý se otřásl vzrušením, když mu došlo, co Nick právě vyslovil.
"Poddal se vám a žadonil o víc, pane," vydechl roztřeseně. Nick se uchechtl. Lehce pleskl Joea po stehně, jen to zaštípalo, ale Joe nevydal ani hlásku.
"Správná odpověď," zašeptal a natáhl se do nočního stolku, odkud vytáhl tubu s gelem. "Navždy můj."
"Ano, pane," odsouhlasil mu to Joe.
"Na záda!" přikázal Nick pevně. "Nohy od sebe!" dodal, jakmile Joe splnil rozkaz. Ten okamžitě ochotně roztáhl nohy a pokrčil je v kolenou, aby Nickovi usnadnil přístup.
"Jak jsem říkal; děvka," zkonstatoval Nick s úšklebkem, když si vymačkával gel na prsty a pečlivě ho rozmazával. Pak svůj prst namířil k temně hnědému otvoru a prudce ho do Joea zanořil. "Ale moje!"
Joe se napjal a vykřikl spíše překvapením než bolestí, ačkoliv Nick si servítky moc nebral. Začal svým prstem kroutit a přirážet, čímž Joea brzy donutil slastně vzdychat.
Přidal další dva prsty najednou, Joe nehlasně vykřikl a napjal se.
"Líbí se ti to?" zeptal se Joea potměšile.
"A-ano, pane," vzdychl černovlasý lehce bolestně. Po chvilce už však jeho tělo zaplavovala slast, když Nick začal prsty roztahovat a přirážet jimi.
Slast se rozlévala celým jeho tělem, podmaňovala si jeho smysly a zatemňovala mu mysl. Zdálo se, jako by se vesmír před jeho očima rozpadal a znovu vznikal v roji zářivých jisker. Cítil, jak se v něm vzmáhá vlna vyvrcholení. Užuž měl hranici nadosah, užuž málem… Nick se odtáhl a nechal ho divoce oddechujícího, téměř blouznícího a třesoucího.
"Ne. Ne, dokud neřeknu!" sykl. Joe na něho zaměřil své zakalené oči.
"A-no, pa-ne," vydechl roztřeseně. Nick se samolibě usmál a znovu popadl do ruky tubu s gelem. Chvatně promazal svůj penis.
Joe ho skrz přivřená víčka pozoroval. Zasténal. Nick ho vskutku pomiluje? Pronikne do jeho těla svým mužstvím a vyplní ho svým spermatem? Už jen to ho málem dovedlo k orgasmu.
"Otevři se pro mě, Joey," zašeptal Nick dráždivě, než do něho na jeden příraz pronikl.
Joe zakřičel bolestí smíšenou se slastí, Nick byl o tolik větší než jeho prsty. Nick ovšem byl natolik hodný, že počkal, dokud se jeho bratr neuvolní. Sklonil se k němu a rty ho pohladil po tváři.
Pak se pohnul. A znovu. Joe zasténal, když Nick narazil na jeho slastný bod. A znovu. A znovu.
Joe pevně stiskl víčka a omotal své nohy kolem Nickova pasu.
"Bože," zakňučel Joe. Nick sevřel jeho kyčle natolik pevně, aby způsobil černé modřinky ve tvaru bříšek Nickových prstů.
Nick zasténal. Joe byl tak úzký, tak horký, když se kolem něho svíral. Cítil svůj vlastní orgasmus, který rostl a mohutněl s každým přírazem. Obemkl Joeův penis svými štíhlými prsty.
"Udělej se, udělej se pro mě, Joey," zachraptěl. Joe táhle zasténal, prohnul se v zádech a skropil své břicho v několika bílých sprškách semene. Silně se stáhl kolem Nickova penisu, následovaly další méně intenzivní, stále však silné stahy, které dovedly k vyvrcholení i jeho mladšího bratra.
On sám se pak zhroutil na Joea, oba dva zcela bez dechu.
Joe popadl dech a šťastně zavřel oči. Cítil, jak z něho Nick vyklouzl a zakňoural nad pocitem náhlé ztráty. Cítil, že mu po hýždích stéká Nickovo sperma a zakňučel. Nick se z něho svalil a přitáhl si ho do náruče.
"Je-je mi odpuštěno, pane? Nebo budu muset zmizet, abych si zasloužil odpuštění?" zeptal se bázlivě Joe. Cítil, jak se Nick ostře nadechl.
"Některé věci se nedají jen tak odpustit," zamumlal Nick a Joe se napjal. To ne! On potřeboval Nickovo odpuštění, bez něho nemohl žít.
"Pane…" hlesl. Nick ho plácl po ruce.
"Nepřerušuj mě!" štěkl. "Některé věci se nedají jen tak odpustit. A jestli odejdeš, nikdy ti neodpustím!"
Joe cítil, jak z jeho oka stéká jedna jediná slza. Šťastně se přitulil k Nickovi.
"Nikdy neodejdu, pane…Nicky," slíbil a myslel to smrtelně vážně.
THE END
myjoe
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Janiie Janiie | Web | 26. února 2011 v 22:52 | Reagovat

taková krásná povídka, přestože si Nicky Joea podřídil, tak se k němu choval něžně a ne jako k otrokovi, to se mi moc líbilo.. opravdu krásně jsi to napsala Eliott :-)

2 mmm mmm | 6. března 2011 v 14:50 | Reagovat

hustý, hustý a ještě jednou hustý :D...fakt nádherná povídka, nemůžu se už dočkat další :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama