Dance With Me 13

2. března 2016 v 15:30 | Eliott Bouvier-Moon |  Dance With Me
~ Téma: Simple Plan
~ Forma: er
~ Pairing: Pierre Bouvier/Sebastien Lefebvre, Pierre Bouvier/David Desrosiers
~ Warning: Not a band AU, OOC, cross-dressing



"Tak co, zajdem někam?" nadhodil Pierre, když si nazouval boty po dalším z tréninků. Schválně se oblékal tak pomalu, aby David stihl odejít. Seb k němu zvedl oči od šatů, které pečlivě skládal.
"Ehm…jako…na komiksy?" zeptal se nejistě. Seb si nebyl jistý, jak to Pierre myslel. Těšil se na jakýkoliv čas strávený s ním, hodně si s ním rozuměl…byl do něho…zakoukaný to asi bylo to slovo. A nevěděl, co si o tom všem myslel Pierre, ale rozhodně nechtěl vypadat jako hloupě nadšený zamilovaný…puberťák. Ačkoliv puberťákem byl. Popravdě se Seb cítil zmatený…když se bavil téměř jen s Anne, věci byly…snazší. Zároveň si rozhodně nemyslel, že by se k tomu chtěl vrátit.
"Já spíš myslel rande," pokrčil Pierre rameny. Rozhodně to nebylo slovo, které by používal často, ale hádal, že jinak by se to popsat nedalo. Nechtěl se Sebem jít někam jen jako s kamarádem, ale taky nějak neměl v plánu něco ve stylu "sex a konec". I kdyby to v plánu měl, rozhodně by to se Sebem jen tak nešlo.
Seb zrudl. Rande? Pierre ho vážně pozval…na rande? Jak, proč…jak se něco takového mohlo stát? Vážně to nebylo něco, co by od Pierra čekal. A co by Seb vůbec mohl čekat.
"T-tak dobře," zamumlal nejistě. Pierre se pousmál.
"Super…vyzvednu tě zejtra v pět?" navrhl s lehkým, sebevědomým úsměvem. Seb krátce zamrkal, ale nakonec přikývl.
"Dobře, já…budu čekat," vypadlo z něho. Vzápětí by si nejraději nafackoval. Budu čekat? Něco stupidnějšího ho nenapadlo? Proč z něj musela vypadnout zrovna taková hloupost?
"Okay. Měj se, pískle," rozloučil se Pierre lehce pobaveně, hodil si batoh přes rameno a vyrazil ke svému autu. Tak, a teď jen vymyslet, kam na rande. Těžko mohl Seba vytáhnout do klubu, že ano…
Cestou zpátky se ještě zastavil u Chucka, který se taky konečně dozvěděl o tom, kam Pierre chodí každé druhé odpoledne. A popravdě, Pierre ho ještě nikdy neviděl se smát takhle nahlas - Chuck málem spadl z postele. No, jestli se tomu chtěl smát, tak mohl, Pierre si taneční lekce až užíval.
"Tak ho vezmi do někam do baru," navrhl Chuck v pokusu být užitečný.
"To víš, že jo. A on se mi tam počůrá strachy." Dobře, trochu to celé zveličoval, ale vážně by ho tam vzít nemohl.
"Co to je za kluka?" zeptal se Chuck nechápavě.
"Trochu přeháním. Je to prostě taková křehká květinka," usmál se Pierre lehce při myšlence na Seba. Chuck se zamračil.
"To nezní zrovna jako tvůj typ…"
"Taky jsem si to nikdy nemyslel. A ze začátku mě celkem i rozčiloval. Ale nějak…já nevim…" rozhodil rukama. To Chucka pro změnu pobavilo.
"Tak co třeba večeře?"
"Ale to je takový…klišé."
"Co kino?"
"Klišé, ale lepší," kývnul Pierre zamyšleně. Možná by mohl vzít Seba do kina. Ačkoliv nevěděl, co dávali. Jestli dávali něco pořádnýho. Ačkoliv kdoví, co by Seb chtěl vidět. "Jo, to zní líp. To možná zkusim. Díky." Chuck kývnul.
"Není za co. Ale teď vypadni, protože se ještě musim učit, abych neproletěl." Pierre se zašklebil.
"Fajn, fajn… Tak se měj," rozloučil se a pustil se ven - znal Chuckův dům moc dobře a chodíval tam často, takže neměl problém přijít a odejít, nebo si vzít něco z ledničky.
Ale vzít Seba do kina by nemuselo být tak špatné. Sebovi by se to beztak líbilo, zvlášť v nějakém větším kině, kde to vonělo popcornem a všude byly plakáty s filmy.

***

"Takže, jdeme?" zeptal se Pierre, když mu Seb otevřel dveře. Všiml si, že si na sobě Seb dal asi záležet. Měl na sobě světle šedé seprané džíny, vínové triko a petrolejově modrou mikinu. Vlasy si vyčesal do toho hnízda a Pierre si všiml, že mu ruka skoro automaticky zajíždí do vlasů.
"A…kam jdeme?" vypadlo z něho, když za sebou zamykal dveře. Pierre se usmál a vedl ho k autu.
"Říkal jsem si, že staré dobré kino nic nezkazí," zazubil se na Seba, načež mu skoro automaticky otevřel dveře. Seb lehce sklopil oči, ale nastoupil. Pierre rychle obešel auto a nastoupil. "Samozřejmě, pokud se ti to nelíbí, můžeme dělat něco jinýho," dodal, kdyby Sebovi tenhle plán náhodou nevyhovoval. Seb prudce zavrtěl hlavou.
"N-ne, ne…to zní perfektně," usmál se na Pierra zcela upřímným a nadšeným úsměvem.
"Super," kývnul Pierre, nastartoval a vyrazil. "Připoutej se, jo?" pobídl pak Seba. Seb se urychleně připoutal, přeci jen se bál jezdit bez pásu.
Cestou do kina Seb povídal o tom, co prý má být v kině, co je nového, co se ještě nepromítá… Pierra skoro překvapilo, kolik času tráví Seb na internetu. Protože kde jinde by se o všech těch filmech dozvěděl?
"A na co jdeme?" zeptal se Pierre, když stáli u pokladen a dívali se na program. Nejbližší film začínal za 15 minut, ale další nebyly o tolik později. Seb si prohlížel program, sklopil oči a otočil se zpátky na Pierra.
"Mmm…mohli bychom…mohli bychom jít na ten nový film od Pixaru?" dostal ze sebe nejistě. Pierre se zasmál. Proč ho to překvapilo? Nic z komiksů nedávali a Seb nevypadal jako někdo, koho by zajímaly akční filmy či dokonce horory. Seb si nejistě promnul ruce. "J-á, nemusíme, jestli nechceš, jen…"
"Jasně, že můžeme jít na tenhle film. Nechal jsem tě, ať to vybereš, ne?" nadhodil lehce Pierre. Popravdě nebyl na animáč extra zvědavý, ale…ono i tyhle filmy uměly být zajímavé.
Takže Pierre koupil dva lístky na film.
"No, zbejvá nám půl hodiny, skočíme na kafe? Nebo se chceš někam podívat?" Naštěstí pro ně bylo multikino ve velkém obchodním centru, takže se rozhodně nemuseli při čekání nudit. Zamířili do obchodu s komiksy, kde se Seb nadchnul nad županem Kapitán Amerika. Pierre s lehkým pobavením sledoval, jak Seb přejíždí prsty po jemné plyšové látce modré barvy a jen tak-tak se zaráží od toho, aby zabořil obličej do štítu vyvedeného na zádech. Nakonec ho Seb položil zpátky, ačkoliv od pohledu nechtěl, a zamířil k jiným věcem - prohlížel si hrníčky a další doplňky, až se nakonec zastavil u sešitů a dalších potřeb.
"Co myslíš?" zeptal se zvědavě a ukázal Pierrovi penál s okýnky z komiksů.
"Pěkný," pokrčil Pierre rameny. On penál nepoužíval už několik let - vždycky z batohu prostě vyhrabal tužku nebo propisku a psal. Seb zamrkal.
"Já jen…že mám rád…"
"Hele, když se ti to líbí, tak proč ne?" usmál se, aby Seba uklidnil. Seb kývl.
"Asi­…asi si ho vezmu, stejně se ten starý trhá," zamumlal a zašátral pro peněženku. Když to zaplatil, dostal na to malou papírovou tašku s logem obchodu, kterou spokojeně sevřel do ruky a Pierre se musel usmívat, když viděl, jak Seb radostně drží tu tašku a skoro září nadšením.
"Asi pomalu můžem jít," pobídl Seba tak. Prohlížením věcí zabili docela hodně času a měli nejvyšší čas vyrazit zpátky.
Zastavili se u občerstvení, kde jim Pierre koupil kyblík sladkého popcornu - protože Seb tak nevinně pokukoval po barevných pukancích - a každému velký kelímek pití. Seb se sice bránil, ale Pierre jen mávl rukou.
"Neboj se, na mizině kvůli tobě nebudu," ujistil Seba, než ho vedl do kina.
V sále Seb vysypal čtvrtinu popcornu na zem z toho, jak prakticky vibroval na místě, protože se tolik těšil na film. Pierre se upřímně bavil - Seb byl prostě roztomilý a Pierre pořád nechápal, co ho na tom přitahuje, ale přitahovalo to.
Pierrova rande v kině obvykle probíhala velmi podobně - počkali, dokud se nezhasnou světla, než po sobě s tím někým skočili. A buď se sebou provedli něco nenápadně tam, nebo se prostě vypařili na záchodky. Se Sebem…Pierre poprvé dokoukal film do konce, když byl na rande. A vlastně ho ani nenapadlo se po Sebovi vrhnout. Ne, že by snad neshledával Seba přitažlivým, jen věděl, že pro Seba bylo až moc brzo. Takže si spokojeně užil animovaný film, sledoval Sebovy výrazy a bavil se tím téměř dětinským nadšením.
Po filmu pozval Seba na večeři - dohodli se na BurgerKingu - a po tom, co Seb uzobával Pierrovy hranolky, ho Pierre odvezl domů.
"Já…děkuju, moc jsem se bavil," usmál se Seb na Pierra, když se nechal doprovodit až ke dveřím. Pierre kývnul.
"Já taky," řekl, do hlasu se mu přitom dostalo trochu chrapotu. Seb k němu nejistě natáhl ruku. Pierre ho za ni prakticky podvědomě chytil - Sebova se do Pierrovy vešla bez problému téměř celá. "Musíme si to zopakovat," dodal Pierre.
"To by…to by bylo fajn." Seb lehce zamrkal a zvedl k Pierrovi hlavu. Vypadalo to, jakoby něco chtěl, ale nevěděl, jak to říct. Pierre mu věnoval lehce křivý úsměv. Pak se k Sebovi naklonil a přitiskl svoje rty na jeho. Jen lehce, jemně. Seb ztuhl. Bylo…bylo to zvláštní. Ne jako v knížkách, kdy postavy viděly ohňostroje a podobně. Bylo to…nové, bylo to krásné. Pierrovy rty byly lehce suché a sem tam popraskané, ale měkké a teplé a…Sebovi se to moc líbilo. Když se Pierre odtáhl, Seb lehce pohnul hlavou, jako by se pokoušel polibek prodloužit. Pierre se na Seba usmál.
"První?" zeptal se lehce. Seb sklonil oči a Pierre se zašklebil, když si všiml Sebova lehkého ruměnce na tvářích.
"První," přiznal Seb tiše. Pierre se k němu naklonil a věnoval mu další, stejně lehký polibek.
"Tak, tenhle byl druhý," uculil se. Seb se znovu začervenal.
"Mmm…tak…ahoj?" začal téměř tázavě.
"Ahoj. Uvidíme se na tréninku," věnoval mu Pierre úsměv a zlehka ho pohladil po tváři. Seb si odemkl a zmizel uvnitř. Pierre, se spokojeným úsměvem, zamířil k autu. Nicméně než stihl vůbec odemknout, dveře od domu se opět otevřely a tentokrát se v nich neobjevil Seb, nýbrž Anne. Měla na sobě přiléhající triko a volnou sukni ke kolenům, vlasy ve vysokém culíku. S křupáním kamínků zamířila k Pierrovi. Pierre se zarazil, ale poslušně na Anne počkal. Nevěděl sice, co mu mohla chtít, ale čekal.
"Zdravím…" zaculil se na ni. Anne mu věnovala pohled naznačující, aby si dal na úsměvy pozor.
"Užili jste si film?" zeptala se. Pierre překvapeně zamrkal.
"Jo, celkem jo. Proč tě to tak zajímá?"
"Jen tak. Zdá se, že Seb si užívá čas strávený s tebou a já mu rozhodně nehodlám zakazovat, aby se s tebou stýkal," usmála se na Pierra jemně. Pak její úsměv ztuhl. "Ale varuju tě. Jestli mu ublížíš, tak nechtěj vědět, co dokáže tanečnice s jehlami." Znělo to téměř jako vrčení. Pierre vydechl.
"Uh-huh," zahučel. Popravdě, Anne zněla téměř děsivě. Nevěděl, jak to s jejím vzrůstem a celkově milým vzhledem bylo možné, ale nějak to zvládla. A popravdě, Pierre ji nechtěl naštvat.
"Myslím to vážně."
"Já ti věřim…" cukl rameny. "No, uvidíme se na tréninku," dodal, než odemkl a nastoupil do auta.

***

"Vypadáš nějak…divně," zamračil se David, zatímco si utahoval pásek od tanečních bot. Seb, který byl k němu doteď zády, aby se mohl převléknout s pocitem relativního soukromí, se k němu otočil. Už na sobě měl přiléhavé šaty modré barvy s tříčtvrtečním rukávem a sukní kousek pod polovinu stehen. Když se otočil, sukně se lehce rozvířila kolem. Kdyby David nevěděl, jak je Seb stydlivý, skoro by řekl, že se snaží ukázat svoje tělo. Takhle jen předpokládal, že si Seb nevšiml nebo ho k tomu donutila Anne.
"Divně? Já? Ne…" zamumlal Seb a projel si rukama vlasy, které si očividně speciálně upravil. David se zašklebil.
"Jasně, jak jinak…" odfrkl si David. Nebyl slepý - Seb vypadal zvláštně. Měl takový zvláštní…jas v očích. A takový…lehký pohyb boků. Rozhodně se dělo něco, co se Sebem celkem zamávalo. V dobrém slova smyslu.
"Nazdar," zahlaholil Pierre, který právě vešel. Seb zvedl hlavu a začervenal se. David přejel očima mezi těma dvěma. Něco se muselo stát…ale věděl, že kdyby se zeptal, stejně se nedozví vůbec nic. Zvlášť od Pierra.
Pierre, který se za svou postavu zcela jednoznačně nestyděl, shodil triko a kalhoty a bez jakéhokoliv studu se začal prohrabovat v batohu, aby vytáhl taneční oblečení. David to nijak neprožíval, ale stejně ze šatny odešel - popravdě, byl zvědavý, jestli se dnešního tréninku bude účastnit Jeff.
Seb těkal očima od Pierra a zpátky. Nemohl si pomoct, Pierre vypadal dobře - už na začátku měl celkem vypracované tělo z pravidelných návštěv posilovny s Chuckem, ale tanec ho zpevnil ještě víc, takže se na jeho těle nenacházel téměř žádný zbytečný gram tuku. Vypadal teď svalnatě. Ne tak, jak vypadá člověk posedlý posilovnou. Spíš jako člověk, který posiluje, ale hlavně tráví většinu času v pohybu. Seb, oproti němu, nebyl nijak svalnatý. Byl pružný a šlachovitý, ale na rozdíl od Pierra se jeho svaly nijak moc nerýsovaly.
"Copak, líbí se ti, co vidíš?" nadhodil Pierre s lehkým úšklebkem. Seb si uvědomil, že Pierre celou dobu vidí, jak ho pozoruje. Zrudl a odvrátil oči.
"Mmm…ano?" odpověděl tázavě. Pierre se rozesmál.
"No, to je dobře," zapředl a přešel k Sebovi. Sice už měl kalhoty, ale hrudník zůstal odhalený. Pierre toho využil - popadl Seba za ruku a položil ji k sobě na hrudník. "Líbí?" zeptal se téměř chraptivě. Seb znovu zčervenal, ale ruku nezvedl. Jen s ní lehce sjel z Pierrova hrudníku na břicho. Pierre si olízl rty. Rozhodně nemohl říct, že by mu Sebův lehký dotyk byl nepříjemný.
"…uh," vypadlo ze Seba. Pierre se zaculil.
"Neboj, baleríno, já nekoušu. Moc…" prohlásil. Seb odvrátil hlavu a sundal z Pierra ruku. Pierre se lehce zasmál a přetáhl si přes hlavu černé tílko. Seb popadl svoje pití a vyrazil do sálu. Šklebící se Pierre dorazil chvilku po něm.
V sále už skutečně stál Jeff i s Anne a Davidem. David pokukoval po Jeffovi a culil se. Pierrovi přišlo téměř směšné, jak nápadný David byl - ale očividně to nevadilo ani Anne ani Jeffovi.
"Dneska se chci věnovat otočkám u Seba a Pierra. Jeff se bude věnovat Davidovým bokům," oznámila Anne. Seb zrudl, Pierre se zasmál, David si olízl rty a Jeff věnoval Anne pobavený pohled. "Tedy…myslela jsem práci boků," zamumlala Anne, které došlo, co řekla.
"Jasně…" zazubil se David pobaveně. Nevypadal, že by mu vadilo, kdyby se Jeff věnoval jeho bokům i jiným způsobem.
Většinu tréninku se Pierre se Sebem věnovali otočkám. Bylo to trochu zvláštní, minimálně pro Seba, být v takové blízkosti k Pierrovi po té, co se stalo předtím. Pořád se mu vybavoval ten polibek od Pierra. Popravdě, Seb věděl z knížek a filmu, že to, co se stalo mezi ním a Pierrem, se těžko dalo nazývat polibkem - rozhodně ne pořádným. Ale i tak to pro Seba bylo víc než dost. Nebyl zvyklý na blízký kontakt s lidmi. Zvlášť ne tak blízký. A stát v Pierrově blízkosti? Cítil jeho vůni, pod rukama jeho svaly…dokonce cítil i jeho teplo… Pierre se na něho tak zvláštně…usmíval…v Sebovi to probudilo pocit motýlků v břiše.
Když trénink skončil, Seb se poměrně dost loudal. Věděl, že si David musel všimnout, jak zvláštně se choval, a nechtěl s ním mluvit. Proto počkal, až David s Pierrem zmizí, než vyrazil do šatny.
Když se tam dostal, všiml si, že jeho taška vypadá nějak…plnější. Nejistě ji otevřel a zamrkal, když si všiml tašky s logem obchodu, kde byl s Pierrem před kinem. Byla rozhodně větší než ta, ve které si domů odnesl svůj penál. Zamračil se a otevřel ji. A s překvapením našel heboučkou látku županu, který si v obchodě prohlížel. To…to muselo být od Pierra? Ale proč by to dělal? Seb věděl, že ten župan byl drahý, sám tu cenovku viděl a…
"Co to máš?" ozvalo se za ním. Seb se otočil k Anne, župan stále svíral v ruce.
"Já…asi dárek…od Pierra…" zamumlal Seb. Anne se lehce pousmála.
"Župan?"
"Díval jsem se na něj v obchodě, než jsme šli do kina. Říkal jsem si, že je to zbytečně drahé a…Pierre si toho musel všimnout a rozhodnout se, že mi to koupí. I když nevím proč…" Anne se usmála.
"Asi ti chtěl udělat radost," pokrčila rameny. Nebyla nijak nadšená z toho, že Seb očividně tolik propadl zrovna Pierrovi, ale nemohla mu to zakázat - ne, když viděla, jak šťastný ze všeho toho Seb je.
"Asi…"
"Tak pojď," pobídla ho Anne. Seb se rychle převlékl a následoval ji do auta. Jakmile se připoutali, Anne vyrazila. Sice se soustředila na řízení, ale i tak periferně viděla, jak se Seb probírá látkou županu. Lehce potřásla hlavou, ale nic neřekla - nechtěla Sebovi něco zakazovat jen kvůli tomu, že se o něho bála.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Robertemall Robertemall | E-mail | Web | 28. listopadu 2017 v 17:00 | Reagovat

Doctor Who is now considered a British Institute and has come a long way since it first aired on November 23rd 1963. The very first show saw the Doctor travel 100,00 years into the past to help some dim cavemen discover light. After 26 seasons and seven Doctors later the series came off our screens in 1989 much to the disappointment of the huge devoted fanbase. In 1996 an attempt was made to revive Doctor Who but it wasnt until June 2005 when it came back with a vengeance with Christopher Eccleston as the ninth Doctor that put the series back on the map as it were. It then went on for 5 years with David Tenant portraying the Doctor until 2010 when Matt Smith took over the role. Today it is still a great family show and has attracted many new fans.
<a href=https://www.cialissansordonnancefr24.com/acheter-cialis-10-milligrams/>https://www.cialissansordonnancefr24.com/acheter-cialis-10-milligrams/</a>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama